Maďarsko: tuto výstavu jsem si vybrala hlavně proto, že jednomu maďarskému rozhodčímu se Nella dříve na výstavě líbila, tak jsem si řekla, že zkusím výstavu přímo v Maďarsku zase s jinými maďarskými rozhodčími. Výstavy jsme se zúčastnily oba dva dny, ale úspěšný byl pouze druhý den s hodnocením výborná, které jsem si nechala zapsat, jelikož do Maďarska už nikdy více… Prostředí výstavy bylo krásné, kruhy prostorné, počasí nám přálo… Jen jsem byla překvapená pravým maďarským standardem- psi vypadají úplně jinak než u nás. Jsou takoví menší, světlého pigmentu- prostě jiní.

Ve dvou letech začala Nella svou pracovní kariéru. A já jsem byla poprvé její vůdkyně na opravdových zkouškách. Byla jsem hodně nervózní, protože zde se projevuje hlavně přirozená vlastnost psa- vystavování zvěře. Nelle jsem v tomto na 100% věřila, ale člověk nikdy neví, zrovna mohla třeba utéct nebo nic nevystavit. Naštěstí po 5 minutách vyhledávání objevila zaječí lože. Pěkně vystavila, ale nepostoupila. Asi po 15 minutách vystavila krásně srnčí, pěkně postoupila, ale za srnou vyběhla, naštěstí se nechala píšťalkou hned odvolat. Na pernatou jsme nenarazili, takže automaticky známka za 3.

Koncem dubna Nella dohárala, takže jsme se začaly opět plně věnovat výcviku na jarní zkoušky.

Nella začala podruhé hárat, takže mi překazila plány a zkoušky vloh jsme přesunuly z 8.5. na 21.5. aby jsme měli dostatek času na dopilování disciplíny vyhledávání v poli.